Ligoví právníci diskutovali na filmovém festivalu Jeden svět

5.4.2011

Letošní ročník filmového festivalu Jeden svět, který se na konci března konal v Brně, přinesl divákům nejen rozčarování, otřesení a silné dojmy, ale vyvolal v nich také spoustu otázek. O shlédnutých snímcích si mohli popovídat s právníky Ligy lidských práv. David Zahumenský, Zuzana Candigliota a Iva Pikalová osvětlili na základě položených diváckých otázek například to, čím je omezován Mezinárodní trestní soud, jak rozpoznat domácí násilí páchané ve jménu cti, jakými lékařskými rozhodnutími bývají rodiče novorozenců terorizováni nebo v čem se liší situace romských dětí v Rumunsku od té u nás.

Iva Pikalová diskutovala s diváky po filmu Naše škola

Dokument byl o romských dětech v Rumunsku a snažil se nastínit situace těchto dětí v rámci rumunského školství. Jejich nelehký boj se sociálním vyloučením, zařazováním do segregovaných tříd či umísťováním do školních budov, které se nacházejí na okraji města daleko od hlavní budovy školy. Nejen toto jsou problémy romských dětí v Rumunsku. Mezi další patří neochota pedagogů pracovat s nimi, neochota škol přijmout je vůbec ke školní docházce a v neposlední řadě také jejich časté přeřazování na školy pro mentálně handicapované děti.

Hned první otázkou moderátora na panelisty bylo, zda se nějak situace romských dětí v Rumunsku liší od té u nás. Dle názoru Ivy Pikalové se situace příliš neliší, jediný velký rozdíl vidí v tom, že romské „osady“ jsou u nás součástí měst a nenacházejí se jako ve filmu 4 km od města. I u nás romské děti bojují se sociálním vyloučením, diskriminací a odmítáním majoritní společnosti a právě u vzdělání to všechno začíná.

Mezi zajímavé otázky patřil dotaz na systém základních škol. Z dotaz bylo zřejmé, že laická veřejnost je neinformována a zmatena z označení škol po novele školského zákona. Dnes totiž každá škola může být označena jako Základní škola a přitom se může jednat  i o školu praktickou či speciální, ale není povinnost mít takto označenou školu zvenčí.

Mezi klasické dotazy pak patřilo: jak je možné, že tolik romských dětí navštěvuje školy praktické či speciální? Odpověď je jednoduchá: vyhláška MŠMT stále umožňuje doplnit stavy dětí na školách praktických až o 25% a zároveň u mnoha romských dětí jsou jejich špatné školní výsledky zaměňovány za lehké mentální postižení, díky kterému je pak možné je zařadit do těchto typů škol.

Na festivalu Jeden svět proběhly také diskuze s dalšími právníky Ligy:

Diskuze s Davidem Zahumenským na webu Ligy lidských práv.

Diskuze se Zuzanou Candigliotou na webu Férové nemocnice.

zpět na přehled aktualit