Moderní učitel nemusí být mladý
1.6.2010Přirozeným ukazatelem toho, do jaké míry naplňuje škola inkluzivní filozofii, je práce učitelů s dětmi a volba metod a forem výuky. V rámci certifikačního procesu navštěvujeme mnoho škol, mimo jiné získáváme tímto způsobem zajímavé informace a zkušenosti z praxe. Pozorujeme a hodnotíme, jak pedagogové s žáky pracují, a máme možnost setkat se tak s celou plejádou nejrůznějších pedagogických přístupů.
Inkluze je poměrně mladý pojem, proto by se dalo předpokládat, že v praxi obstojí zejména mladý učitel, relativně čerstvý absolvent pedagogické fakulty, který je obeznámen a ovlivněn moderním pohledem na pedagogiku. Doměnka, že mladší učitelé budou inkluzi více nakloněni, se však v praxi často ukazuje jako mylná. Při evaluacích se setkáváme s inkluzivním přístupem i výborným zařazením průřezových témat spíše z iniciativy ,,pedagoga-seniora“ a naopak s velice konzervativním pojetím výuky u mladého učitele.
Lze tedy říci, že práce učitele a jeho přístup k žákům většinou nezávisí na věku či praxi. Hlavní úlohu zde hraje, dle našich zkušeností, spíše filozofie školy, její otevřenost prvkům alternativní výuky a zejména celková osobnost kantora a jeho schopnost měnit své zažité praktiky.
