Inteligenční úroveň
Úroveň intelektových schopností bývá obvykle vyjádřen hodnotami inteligenčního kvocientu (IQ). Ovšem v praxi je pojem spojen s řadou problémů.
Jedním z nich je stanovení počtu úrovní a stanovení jejich hranic v podobě číselných hodnot IQ, svou roli zde také hraje velikost možné chyby při měření intelektových schopností, spojené s otázkou správnosti zařazení jedince do určité úrovně.
Problémem je také trvalost zařazení jedince, a konečně i otázka, zda hledání a používání jediné souhrnné charakteristiky intelektových schopností člověka je správná cesta.
Rizika:
Přílišný důraz kladený na testování
V našich podmínkách, kde se klade nepřiměřeně velký důraz na výsledky vyšetření intelektových schopností dětí, s sebou nese řadu rizik. Tyto výsledky jsou mnohdy brány jako neměnné. Tradiční metody testování tak napomáhají vytvářet negativní sebesplňující se předpovědi: dětem, kterým byla diagnostikována nižší inteligence jsou nabízeny takové programy, které je nepodněcují k vyššímu výkonu. Je důležité mít neustále na paměti, že výsledky testů inteligence vypovídají jen velmi málo o skutečném učebním potenciálu jedince. Je zavádějící předpokládat, že inteligence je převážně určována vnitřními schopnostmi. Používání nevhodné diagnostiky zaměřující se na statický popis vzdělávacích handicapů bez přihlédnutí například k sociokulturnímu zázemí, stále slouží spíše k „nálepkování dětí“ a jejich odsunutí z hlavního vzdělávacího proudu.
zpět na seznam pojmů
