Férová škola v pořadu Monitor na ČRo Leonardo

Rozhovor odvysílala stanice ČRo Leonardo v pořadu Monitor dne 24. 6. 2010. Zvukový záznam pořadu naleznete zde.

Slovo ve moderátorky studiu: Férová škola, tak se jmenuje antidiskriminační projekt Ligy lidských práv a Ministerstva školství, jehož cílem je podpořit integraci dětí z národnostních menšin nebo dětí se zdravotním, mentálním, nebo sociálních handicapem. Nevytvářet třídy, ve kterých by byli žáci jednoho etnika, neoddělovat zdravotně postižené děti, vychovávat žáky k toleranci. To jsou jen některé podmínky z mnoha, které musí škola splnit, aby certifikát Férové školy získala. Odměnou jí je nejen prestiž, ale i oprávnění používat logo certifikátu při své prezentaci. Při příležitosti slavnostního předávání certifikátů Férová škola šesti oceněným školám sdělila podrobnosti o projektu jeho komisařka z Centra inkluzivního vzdělávání magistra Olga Kusá.

Olga Kusá: Cílem projektu Férová škola je ocenit školy, které nějakým způsobem se rozhodly jít cestou inkluzivního vzdělávání. Snažíme se vyzdvihnout, seznámit veřejnost se školami, které si zvolily tuto nelehkou cestu. Proces je v postatě takový, že na webových stránkách férové školy jsou k dispozici k nahlédnutí standardy, které vymysleli moji kolegové z Ligy lidských práv. A školy mají možnost se dobrovolně do tohoto projektu přihlásit po tom, co si je přečtou a zhodnotí že ano, tyto standardy naplňujeme a chceme se zapojit. Potom nastane proces seznamování se školou, kdy koordinátoři projektu jezdí po republice za přihlášenými školami a snaží se zjistit, zda skutečně standardy škola naplňuje. Pokud ano, tak potom přichází na řadu komisař nebo komisařka férové školy, která skutečně má už jenom takovou formální funkci, a na základě informací od svých kolegů se seznámí se školou, jede tam na poslední hodnotící návštěvu a definitivně tedy rozhoduje, zda tedy škola certifikát obdrží a zda tedy naplnila ty standardy.

Reportérka: O jaké standardy se tedy jedná, jak vypadá antidiskriminace v praxi?

Chtěla bych říct, že často se stává, že Férová škola bývá spojována převážně s problematikou vzdělávání romských žáků; to je samozřejmě velmi aktuální téma a vlastně i motivovalo kolegy – zčásti – k vytvoření tohoto projektu. To znamená ano, zajímá nás, jakým způsobem škola pracuje s diskriminací respektive s antidiskriminací, jakým způsobem zahrnuje tohle téma do vzdělávání. To znamená, je to na úrovni dokumentů, například, je to na úrovni skutečně praxe a politiky školy, čili díváme se, jakým způsobem je toto téma zahrnuto ve školních vzdělávacích programech, především oblast multikulturní výchovy nás zajímá, zajímá nás třeba osobnostní, sociální výchova. Dále nás samozřejmě zajímá praxe, proto povinnou součástí je návštěva vyučování, taky velice důležitý je bod práce s rodiči, protože, jak jistě víte, na našich školách bývají rodiče často až na posledním místě, to znamená právě v souvislosti například s handicapovanými žáky a tak dále.

Inspirovali jste se u tohoto chvályhodného projektu nějakým modelem základního vzdělání z vyspělých zemí Evropy kupříkladu?

Tak, jak je postaven, tak rozhodně je inspirován modely například z Velké Británie, z Holandska, z jiných zemí. Tedy jak mohu soudit já, respektive vycházím-li z informací, které z těchto zemích mám. Takže určitě především se jedná o… podpora komunitního charakteru školství, který já osobně vidím jako velmi inspirativní a velmi pozitivní, v České republice jsou komunitní školy, můžeme jim také říkat školy otevřené, jakkoli to znamená, že těch inspirací byla řada.

Zmínila jste zkušenosti s rodiči. Stalo se vám, že sami rodiče se této férovosti na školách bránili?

Bohužel, máme zkušenosti i se školami, které bojují s rodičovskou veřejností v tom negativním slova smyslu. Tím mám na mysli převážně zase bohužel tolikrát zmiňované vzdělávání romských žáků, nebo dejme tomu sociálně znevýhodněných. Stalo to, že rodiče sepsali petice, že si nepřejí, aby byly jejich děti vzdělávány s romskými dětmi, to je velice nelehká situace pro ředitele škol. Taky se stává, a to už nejsou jenom romští žáci, že třeba i mentálně postižení žáci jsou pro rodičovskou veřejnost velkým ohrožením. Vyplývá to z toho, že tyto děti neznají, obávají se, logicky, cítí se ohroženi, mají pocit, že jejim dětem bude nějakým způsobem upírána pozornost. Takže ano, byly i petice rodičů, kteří si nepřáli, aby jejich děti chodily do třídy s mentálně postiženým. Je to smutné, ale je to tak.

Slovo ve moderátorky studiu: Největší snahu o integraci dětí s handicapem letos komisaři přiřkli třem základním školám z Břeclavi, města, které se s komplikovaným soužitím s romskou menšinou potýká už dlouho. Certifikát si dále odnesla škola ze Šaratic, škola z Náchoda a v neposlední řadě také klub předškoláků a základní škola ze Mšena.