Publikováno 8. 12. 2017 • Autor Lea Mentlíková
Třídní klima je základním kamenem spokojené školy, spokojených dětí i pedagogů. Často se nás učitelé ptají, jak jej mohou podpořit. Protože teprve v bezpečném třídním klimatu se děti mohou efektivně učit, rozvíjet svůj potenciál a respektovat se navzájem. Metoda poradního kruhu je způsob, jak lze k pozitivnímu klimatu přispět. Kolegyně Katarína Krahulová a Bára Dobešová se z tohoto důvodu začaly o kruhy zajímat, až jim nakonec propadly a aktuálně školám pomáhají k vedení vlastních poradních kruhů.
K metodě vyšla v češtině i kniha, proto na našem blogu uveřejňujeme její recenzi, , kterou napsala Petra Banďouchová a celá je k přečtení zde. Citace recenze je uvedá v kurzívě.
Autoři Jack Zimmerman a Virginia Coyleová jsou oba zkušenými průvodci poradními kruhy a pocházejí z prostředí neziskové organizace Ojai Foundation sídlící v Kalifornii. Ve své knize se autoři představují čtenářům praxi poradního kruhu a jeho jednotlivá využití v různých kontextech. S aktivitami v kruhu se v pedagogické praxi setkáváme běžně, využívají se při seznamování, při rozehřívacích aktivitách, při reflexích. Poradní kruhy se však od běžných kruhů odlišují svojí „kvalitou“ a hloubkou sdílení. Ta je v kruhu podporována zejména záměry, kterými se během procesu účastníci řídí – mluvit od srdce a naslouchat srdcem, být spontánní a stručný, mít na zřeteli dobro své i ostatních v kruhu, zachovávat důvěrnost. Díky sdílení dochází k rozvoji posilování vzájemných vztahů a poznávání sama sebe. Poradní kruhy lze však využít i při řešení konfliktů nebo při procesu rozhodování. Jedná se o jednoduchou techniku, kterou využívali tradiční společnosti již v dávných dobách.
Kniha je určena především lidem, kteří se s praxí poradních kruhů seznamují, ale slouží i pravidelným účastníkům a facilitátorům poradních kruhů.
V úvodních kapitolách kniha čtenáře provede procesem přípravy poradního kruhu, včetně výběru vhodných témat a forem, kterými poradní kruh může probíhat. Dále popisuje možnosti, jak se dá prohlubovat praxe poradního kruhu a nechybí ani kapitola, která je věnována výzvám při vedení poradních kruhů. V dalších částech knihy jsou popsány možnosti využití poradních kruhů při práci s dětskými skupinami, v rodinách, intimních vztazích, v komunitách a byznysu. Čtenáře z pedagogického prostředí může nejvíce oslovit kapitola o dětských poradních kruzích.
K knize najdete praktické rady: jak dětem poradní kruhy představit, jak kruh samotný zahájit a jak se vyrovnat s účastníky kruhu, kteří se staví do role rebelů a sabotérů. Text se zabývá i tím, jak reagovat ve chvíli, kdy se v kruhu sdílejí informace podléhající ohlašovací povinnosti nebo jak představit poradní kruhy rodičům.
Poradní kruhy vytváří hlubších vztahy mezi dětmi a nabízí efektivní způsob, jak nenásilně řešit konflikty. V knize najdete však i další přínosy – zlepšení vyjadřovacích schopností dětí, rozvoj sebevědomí a sebepřijetí, mezikulturní porozumění, zlepšování školních výsledků, budování vztahu s pedagogem i jeho osobní růst: Poradní kruh zvyšuje schopnost učitele naslouchat dětem na hlubší úrovni, slyšet jejich četné příběhy. Poskytuje jim také zkušenost vzájemného vyučování se žáky. V kruhu je každý žákem a učitelem zároveň.
Čtyři základní principy poradního kruhuMluvit od srdce - nikdo nehodnotí rétorický výkon, ale jde o vyjádření od srdce. Zachycení opravdovosti. V kruhu vzniká bezpečné místo pro upřímné sdílení a jeho účastníci se snaží jít k jádru myšlenky, se kterou se chtějí podělit. Naslouchat od srdce - umět pozorně a opravdově naslouchat už umí málo kdo. V kruhu se naslouchá opravdově a na nic jiného se nemyslí - ano, ani na to, co k tématu chcete říct vy. V kruhu mluví vždy jeden a účastníci jsou v něm plně přítomni. Mluvit k věci - každý kruh má své téma. Prostor k vyjádření má každý a aby to tak zůstalo, je fajn se držet jednoduchého vyjadřování a zaměřit se na jasné vyjádření myšlenek bez zbytečných odboček. Být spontánní - je součástí kruhu. Když máte něco na jazyku řekněte to, pokud ne, můžete také mlčet. To je všechno v pořádku. V kruhu se nepospíchá, není totiž kam. Mluví vždy ten, kdo má u sebe mluvící předmět. |
V dodatku na konci knihy autoři sdílejí svoji téměř třicetiletou zkušenost se zaváděním poradního kruhu jako předmětu do základních a středních škol.
V textu jsou popsány kroky, které jsou nezbytné pro zavedení praxe do škol – včetně toho, jak poradní kruh představit pedagogům, jak ho zapracovat do rozvrhu i to, jak vyřešit vzdělávání pedagogů v této praxi. Množství amerických škol, které poradní kruhy využívají při výuce i pro lepší fungování pedagogických sborů, je inspirativní – v českém prostředí je tato praxe na svém počátku.
Pokud vás myšlenka poradního kruhu zaujala, zkoukněte toto video, které ukazuje, jak může ve škole fungovat.
I když je napsána srozumitelně a doplněná o doslovné přepisy situací, může být popisovaný prožitek z kruhů pro čtenáře příliš abstraktní. Proto je určitě nesmírně užitečné, před vlastní aplikací navštívit některé z workshopů nebo alespoň zažít poradní kruh se zkušeným facilitátorem (pravidelné kruhy dělá například Eva Dittirgenová a Petra Banďouchová v lesní školce Šiška). Pokud máte o workshop do škol zájem, ozvěte se naší kolegyňce katarina.krahulova@llp.cz.
Text vznikl se svolením autorky, převzetím z časopisu Komenský.